Před pár dny mi do myšlenek připlul takový hudební příměr – NAŠE EMOCE JSOU JAKO NOTY, KTERÝMI ROZEZVUČUJEME HUDBU NAŠEHO ŽIVOTA. 🎶 🎶 🎶

Lehce mě to překvapilo (nejsem nijak extra muzikální 😊), ale jinak mi to přišlo dost výstižné. Protože přesně tak zásadní roli emoce v našem životě opravdu hrají.

Problém je ale v tom, že se o tom málo ví. A ještě méně se ví o tom, že naše aktuální emoce jsou často důsledkem našich potlačených emocí z dob někdy až dávno minulých. Těch negativních samozřejmě, protože pozitivní emoce není potřeba potlačovat. Ty tak nějak přirozeně projevujeme navenek a užíváme si jejich pozitivních účinků.

Ty negativní ale samy od sebe nemizí a zůstávají uložené někde uvnitř nás. A protože tam ze své podstaty nepatří, neustále se nám připomínají. Prostřednictvím různých lidí, situací a nemocí, které nám vstupují do života. A vyvolávají v nás opět negativní emoce. Stejné, jako byly ty původní. A nenechají nás na pokoji, dokud jim nevěnujeme pozornost a nerozhodneme se s nimi vypořádat.

To je sice trochu zjednodušený obraz, ale tak nějak to v našem životě opravdu funguje. A právě proto jsou emoce klíčem k uzdravení čehokoliv, co v našem životě nefunguje podle našich představ.

Existuje dnes už spousta informací, které naprosto logickým způsobem popisují souvislosti mezi tím, co lze zjednodušeně označit jako „duševno“ ,  a fyzickou realitou našeho života. Včetně našeho těla samozřejmě, které je tou poslední instancí, kde se nahromaděné a potlačené negativní emoce projevují . Ve své podstatě jde totiž o negativní energii, jejíž dlouhodobé působení přirozeně vede k nějakým negativním důsledkům.

Tento proces je už velmi dobře popsán i na biologické úrovni – stres vyvolaný negativními emocemi spouští vylučování látek, které postupně oslabují náš imunitní systém a způsobují překyselení našeho organismu. To pak dál vede k různým zánětlivým onemocněním a postupnému poškození orgánů spojených s typem negativních emocí, které konkrétně zažíváme. Všechno v našem lidském životě je totiž dokonale propojené, vše se vším souvisí.

A proč nám většinu našich chronických nemocí můžou jen těžko uzdravit lékaři? Protože západní medicína ze své podstaty necílí na příčiny nemocí, ale pouze na jejich důsledky. A ano, má rozhodně svoje opodstatnění, protože i důsledky je potřeba ve většině případů začít léčit. Ale pokud nevyřešíme příčinu jakéhokoliv problému, nemůžeme čekat, že zmizí problém samotný. Maximálně na nějakou dobu zmizí jeho důsledky, ale dříve nebo později se znovu objeví. Což přesně je důvodem recidivy nemocí i toho, proč některé bolestné nebo nepříjemné situace v životě prožíváme stále dokola.

A proč nám nepomůžou ani léky, přestože většina lidí je slepě přijímá jako to jediné řešení? Protože také cílí na symptomy nemocí místo na nemoc samotnou. A hlavně proto, že jsou produktem farmaceutických firem, jejichž přirozeným cílem je prodej co největšího množství léků, ne uzdravení pacientů.

Jak z toho všeho ven??? Relativně jednoduchým, selským rozumem:  Kde to všechno začíná? U emocí? Kde tudíž musíme začít hledat řešení? V emocích.

Tím samozřejmě nechci říct, že to řešení samotné je jednoduché. Spolknout prášek a přenechat zodpovědnost na lékaři je v tomhle případě samozřejmě ta mnohem jednodušší cesta. Jenže bohužel z dlouhodobého pohledu slepá.

A co že s těmi emocemi? Způsobů emoční terapie je dneska už spoustu a každého může oslovit nějaký jiný. Kdo začne hledat, určitě si ten pro něj správný způsob práce s emocemi najde. Mě osobně nadchla technika Metafyzické Anatomie, která je podle mě skvělou kombinací racionálního a intuitivního přístupu. A hlavně je relativně lehce uchopitelná a pochopitelná. I když stejně jako všechny ostatní metody vyžaduje trpělivost, víru a silný záměr. Máloco lze totiž samozřejmě uzdravit ze dne na den.

I u emočních terapií je ale důležité mít na paměti, že ten jediný, kdo nás může vyléčit, jsme my sami.  I emoční terapeut nám může jen pomoct nastartovat uzdravovací proces a v ideálním případě nás naučit, jak s negativními emocemi pracovat. Rozhodnutí, že už jsme ochotni tyto emoce opustit, i určitá sebedisciplína v uzdravovacím procesu, vždy zůstává na nás. Odměnou je nám pak ale nádherná symfonie, ve kterou se náš život postupně promění.   🎶 ❤️ 🎶

MÁME MOC UZDRAVIT VŠECHNO, CO UZDRAVIT POTŘEBUJEME. JEN TOMU MUSÍME VĚŘIT A VYDAT SE NA CESTU, KTERÁ NÁS K UZDRAVENÍ DOVEDE!

Hanka

www.lecenizivota.cz